Dopisy

Martina Flasarová nám přináší poněkud netradiční příběh z časů, kdy se psalo ještě pěkně staromódně perem na papír a o něčem, jako jsou maily či esemesky, se nám ještě dlouho nemohlo ani zdát. Lásky na život a… nu ano, na smrt tady ovšem byly a jsou odjakživa.

1.

Má drahá přítelkyně, dneska byl velmi krásný den, po dlouhých mrazech jsme se konečně dočkali sluníčka. Napadlo mě, že bych Vás mohl pozvat na krátkou procházku.

Vážený pane, sice dnes bylo krásné počasí, ale Vaši nabídku na krátkou procházku opravdu nepřijmu. Neznám Vás, takže ne.

Drahá přítelkyně, jak je možné, že mne neznáte? Setkali jsme se přece na plese sv. Valentýna u madam D.! Stála jste tam v hloučku svých přítelkyň a svým zrakem jste spočinula na mé tváři a Vaším obličejem prolétl letmý úsměv....

Vážený pane, tak to se určitě mýlíte! Takový nesmysl, že bych se dívala zrovna na Vás! A navíc si Vás nepamatuji. A nepište mi.

Ale drahá přítelkyně, ještě jste mi pokynula hlavou, že mě zdravíte! A já Vám odpověděl!

Pane, ještě jedna taková nehorázná lež a počítejte s tím, že se u Vás objeví muži z četnické stanice! Takhle si vymýšlet, to je opravdu vrchol!

Milá přítelkyně, z hloubi srdce se Vám omlouvám. Špatně jsem pochopil Váš láskyplný pohled, který jsem na večírku zachytil. Chtěl jsem se Vám představit, uklonit se a políbit Vám Vaši něžnou ručku.

Tak Vy si nedáte pokoj! Nebudu Vám neustále opakovat, že mi nemáte psát. Navíc mi děláte neslušné návrhy! Vyprošuji si takové jednání.

Ale, madam, copak Vy nemáte ráda, když Vám někdo napíše krásná slova?

Vážený pane, tohle na mě opravdu nezkoušejte! Krásná slova vypadají naprosto jinak, než si představujete Vy!

Drahá přítelkyně, prosím, poučte mne! Jak mají vypadat ta krásná slova dle Vás?

To snad ne!

Ale, přítelkyně nejdražší, moc toho po Vás nechci, jen větu nebo dvě...

Hulváte! Několikrát jsem Vás žádala, abyste mi už nepsal! A už vůbec ne tímto stylem.

2.

Drahá přítelkyně, dnes jsem měl velmi zvláštní návštěvu. Předpokládám, že víte koho. Ano, byla jste tak šlechetná, že se mi dnes u dveří objevili pánové z četnictva. To jsem opravdu nečekal, že toho budete schopná! Jsem zklamán a nešťasten.

Vážený pane, Vy se divíte? Není možná. Několikrát jsem Vás varovala, že mi nemáte psát, a vůbec jste mě neposlechl. Doufám, že Vám četníci řádně domluvili, abyste neobtěžoval počestnou ženu, jako jsem já.

Nejdražší, s pány četníky jsem si příjemně povykládal, nabídl jsem jim kávu a výborné koláčky, které pekla má hospodyně. Po hodině se zvedli a ještě mě pozvali na návštěvu k nim na stanici. Vaši stížnost stáhli.

Tak to už je opravdu vrchol! Budu to hnát mnohem výš, klidně na ministerstvo spravedlnosti!

Ale, přítelkyně, už se tolik nehněvejte a zapomeňte na naše neshody. Nejsem vůbec rád, když se tak rozčilujete a vůbec Vám to nesluší!

Už zase začínáte? Vám varování evidentně nestačilo. Zabrání Vám vůbec někdo, abyste mi psal takové dopisy?

Obávám se, drahá přítelkyně, že nikdo. Možná tak smrt. Ale nebojte se, přítelkyně, umřít ještě nehodlám. Jak jste se jinak celý den měla?

Vážený pane, Vy se mne ptáte, jak jsem se měla celý den? Víte, jak jsem se měla? Přemýšlela jsem o Vás a o Vaší troufalosti a o tom, jak Vám zakázat, abyste mi dále psal.

Přítelkyně, Vy jste o mně přemýšlela? Jsem poctěn a mé srdce se tetelí blahem, že na mě myslíte.

Vy si hrajete se slovíčky, vážený pane. Jste neodbytný.

Ano a také trpělivý a jednoho dne se dočkám. Dočkám se toho, že se s Vámi konečně osobně setkám a nabídnu Vám krásnou kytici růží.

Tak to si, pane, nedělejte přílišné naděje. Tak hluboce se nesnížím, abych se s Vámi kdy setkala. Sbohem.

3.

Včera se mi, drahá přítelkyně, zdálo, že Vás držím v náručí a vroucně Vás líbám. Splňte mi tento sen, má lásko, budu ten nejšťastnější muž.

Asi se, vážený pane, domníváte, že mě Vaše sny dojaly. Jste na omylu. Mám jiné a závažnější problémy, které mají určitě přednost před Vaším, nu řekněme, chtíčem. Doufám a pevně věřím, že Vaše sny byly jen pouhopouhou noční můrou.

Ale, drahá přítelkyně, jste velmi krutá. Přece víte, jak nesmírně Vás miluji, a trhá mi srdce, když musím číst Vaše rozhořčené dopisy. Mohu Vás jen ujistit, nejmilejší, že mé sny nebudou nikdy noční můrou, když v nich budete Vy.

Musím se zmínit, že se za mnou stavil můj dávný přítel a pověděl mi, že Vás viděl u paní D. s jistým mužem, panem K. z L.! Co mi to děláte? Dávejte si na něj pozor, ten pán je velmi nebezpečný!

No vida, tak dokonce už máte i svoje špehy. A vůbec, co je Vám po tom, kde a s kým se scházím? To je jen moje vlastní soukromá záležitost. Říkám Vám to naposledy, pane, opovažte se mi ještě někdy napsat takovou nehoráznost!

Drahá přítelkyně, berte mé varování vážně! Pan K. z L. je opravdu nebezpečný. Za prvé se o něm říká, že několik mužů po jeho rvačkách přestalo chodit a jeden dokonce přišel o rozum! Za druhé, ten pán je známý svou přelétavostí a nerad bych, aby zrovna Vám zlomil srdce.

Vážený pane, nemusíte mne varovat. Jsem dospělá a soběstačná žena, nemusíte mi připomínat, na co si mám dávat pozor!

4.

Milovaná přítelkyně, opět jsem se doslechl, že jste měla dostaveníčko s panem K. z L.! Buďte, prosím, opatrná! Neberte mé varování na lehkou váhu, myslím to s Vámi upřímně.

Vážený pane, nevím, kde berete tu drzost, abyste mi říkal, co mám a co nemám dělat! Pan K. z L. je velice příjemný muž z lepší společnosti a ví, jak udělat ženu šťastnou. To byste Vy, vážený pane, neuměl.

Tak neuměl? Kde se ve Vás bere ta jistota, že neumím obšťastnit ženu? Mám dost zkušeností, abych udělal šťastnou i Vás, drahá přítelkyně. Kdybyste mi dala příležitost, rád Vám to předvedu.

To jste mne vážně dostal, pane, ale pochybuji, že byste to dokázal. Pan K. z L. je k ženě velmi pozorný. A příležitost? Vážený pane, tohle už na mne nezkoušejte, víte moc dobře, co si o Vás myslím.

Odpusťte, drahá přítelkyně. Jsem velice zarmoucen, že jste dala přednost tomuto... gentlemanovi přede mnou. Tolik jsem doufal ve Vaši lásku...

Pane, jak dlouho mi ještě budete psát takové dopisy? S mou náklonností k Vám prostě nepočítejte. Již několikrát jsem Vás upozorňovala, že o Vás nemám žádný zájem.

5.

Drahá přítelkyně, jsem raněn. Dovolte mi, paní mého srdce, abych Vás potkal na rohu Vašeho domu. Dovolte mi, abych na Vás mohl pohlédnout jen koutkem oka, ale na živou a skutečnou, ne jen na obrázku.

Pane, už jsem Vám jednou napsala, že si nepřeji, abyste mě takto urážel! V případě, že bych se s Vámi někdy chtěla setkat, pochybuji, že k tomu ovšem někdy dojde, si schůzku určím sama. Respektujte to laskavě.

Uvedla jste mě do rozpaků, drahá přítelkyně, zřejmě si neuvědomujete, že tady jsem mužem já a Vy jste žena!? Madam, urazil jsem se. Doufám, že ve Vašem příštím dopise bude následovat omluva.

Ó, jak namyšlená slova. To Vy si uvědomte, že je začátek 20. století a pravidlo já jsem muž, pán tvorstva, a ty, ženo, budeš poslouchat, už dávno neplatí! A omlouvat se? Vám? Jak směšné. Tomu se mohu jen smát. Cha, cha, cha.

A co Vaše malá přítelkyně, slečna S.? slyšela jsem, že Vás nesmírně miluje a je na Vás neskonale závislá. Radím Vám, té se držte. Její otec je velice vlivný a mohl by Vás dostat do zdejší společnosti.

Drahá přítelkyně, ano, slečna S. je velmi okouzlující mladá dáma s neutuchajícím sexuálním... zájmem. Její vnadná postava je opravdu k zulíbání a láká k mnoha představám. Ano, je také pravda, že její otec je vlivný a bohatý člověk s vysokým postavením, ale, nejdražší poklade, věřte, že slečna S. je oproti Vám jen pozlátko. Za to Vy jste nádherná, překrásná a stálá jako hvězdy na obloze, které ve tmě jen září a svítí na cestu smutným poutníkům…

Tak z Vás se stal dokonce i básník? Tleskám Vám, pane. Ale nemyslete si, vážený, že Vám po těchto sladkých větách skočím do náruče. To se opět mýlíte.

Milovaný poklade, Vy mě milujete! Cítím to z Vašich posledních vět! Jsem hluboce dojat a cítím, že se mi přibližujete každým dnem.

Na to opravdu nemám co odpovědět.

6.

Vážený pane, máte nějaké další informace o K. z L.? Obávám se, že jeho vztah k ženám není takový, jak jsem Vám psala!

Nejdražší, Vy mi píšete! Nemůžu tomu uvěřit! Můj poklade, mějte na paměti, že pan K. z L. je opravdu nebezpečný. Doneslo se mi, že způsobil smrt jedné mladé dívky – dívka byla před smrtí znásilněna. Miluji Vás z celého srdce, záleží mi na Vás a mám o Vás neskutečný strach. Prosím o setkání s Vámi! Je to téměř rok, co jsme se neviděli...

Vážený pane, děkuji za odpověď. O té nešťastnici jsem již slyšela, ale její smrt v žádném případě nezpůsobil K. z L., ale její manžel. A setkání s Vámi? Pane, již rok Vás odkazuji do patřičných mezí, ale vy jste pořád stejný! Už jste měl dávno pochopit, že moje srdce nikdy nezískáte!

Přítelkyně mého života! Prosím, odpusťte mi má hříšná slova, ale chci Vás! Toužím po Vás, chci se Vás dotýkat, prozkoumávat nezmapovaná území Vašeho těla, dotýkat se Vašich nádherných ňader, boků, Vašeho klína... Milovat Vás až k vrcholu lásky... Madam, neodmítejte mě, úpěnlivě Vás prosím o setkání!

Pane, jsem rozhořčena! Ale, jak chcete. Příští týden bude ples sv. Valentýna. Budu tam. Pokud chcete, přijďte.

7.

Drahá přítelkyně, jsem zklamán. Byl jsem na plese, ale Vy jste tam nebyla!!! Jak si to mám vysvětlit? Vysmíváte se mi? Tropíte si ze mne jen blázny! Tolik jsem se na Vás těšil, že Vás konečně uvidím, a Vy jste se z toho zase vyvlékla. Odepište mi, prosím!

Nu tak, proč se mi neozýváte? Zlobíte se? Prosím, aspoň řádku!

Co s Vámi je? Jste nemocná? Drahá přítelkyně, mám o Vás strach!

Vážený pane G., s lítostí Vám musím oznámit, že madam T. byla panem K. z L. zavražděna. Rozloučení s naší drahou zesnulou se koná tuto sobotu. S pozdravem paní D.